Rok 2025 byl z hlediska mezinárodní reprezentace Městské knihovny v Praze mimořádně významný. Společně s kolegou Jiřím Slabihoudkem jsme se zúčastnili mezinárodní knihovnické konference v Athénách, pořádané na počest mnohaletého a mnohovrstevnatého díla muzikoložky a ředitelky Řecké hudební knihovny „Lilian Voudouri“ při Společnosti přátel hudby v Athénách, Stephanie Merakosové. Tematické zaměření konference vycházelo z odkazu její práce a soustředilo se mimo jiné na biografický výzkum osobností hudebního knihovnictví, muzikologie a hudební vědy, které zásadním způsobem přispěly k rozvoji oboru. Zvláštní pozornost byla věnována ženám, jejichž odborná i organizační práce v dějinách kulturních institucí často zůstává upozaděna, přestože jejich vliv na podobu těchto institucí byl zcela zásadní.

Právě toto tematické rámování nás inspirovalo k zamyšlení nad rolí žen, které stály u zrodu hudebního oddělení Městské knihovny v Praze, spoluutvářely jeho odborné směřování, institucionální identitu i samotný prostor oddělení jako významného kulturního místa. Na základě studia pozůstalostí a archivních materiálů jsme proto náš příspěvek věnovali profesním drahám Blanky Červinkové a Jany Navrátilové – dvou výrazných osobností českého knihovnictví a muzikologie. Obě zásadním způsobem ovlivnily podobu hudebního knihovnictví v České republice v období socialismu i po roce 1989 a svým dlouhodobým působením přispěly k uchovávání, odbornému zpracování a popularizaci českého hudebního dědictví.

Ačkoli otázka žen v knihovnictví a muzikologii tvořila jeden z ústředních motivů konference, program zdaleka nezůstával tematicky omezený. Dvoudenní setkání, svou atmosférou připomínající komornější kongres IAML, nabídlo pestrý a inspirativní program rozdělený do tří paralelně probíhajících sekcí. Vedle příspěvků kolegů z Rakouska, Maďarska, Polska, Itálie, Kanady, Turecka, Velké Británie a dalších zemí byl výrazně zastoupen také obraz současné řecké hudební kultury — jak v rovině muzikologického výzkumu, tak z pohledu institucionální péče o hudební dědictví. Představeny byly například projekty univerzitních knihoven, Národní knihovny Řecka, archivu badatele řecké hudby Panagiotise Kounadise či Archivu řecké vojenské kapely v Athénách. Významným tématem se staly rovněž nové formy práce s návštěvníky, propagace fondů a vzdělávacích aktivit. Velkou pozornost vzbudila precizně připravená interaktivní výstava věnovaná řeckému skladateli Mikisi Theodorakisovi a projekt virtuální procházky hudební minulostí Athén využívající technologii virtuální reality. Právě tento projekt ukázal, jak lze kvalitně zpracované digitální prostředí využít k oslovení různorodých skupin uživatelů napříč generacemi.

V této oblasti zůstává prostor pro inspiraci pro Městskou knihovnu v Praze stále značný. Přestože knihovna dlouhodobě projevuje otevřenost vůči novým technologiím a experimentálním formám práce s publikem, podobné zahraniční projekty ukazují, jak výrazný potenciál mají digitální nástroje pro hlubší a imaginativnější zprostředkování kulturní paměti.

Athénská zkušenost nás zároveň vedla k novému promyšlení projektu, který jsme následně představili na mezinárodním kongresu IAML v Salzburgu. Tentokrát jsme se zaměřili především na inovativní přístupy Blanky Červinkové, Jany Navrátilové a částečně také Blanky Ellederové. Inovativnost jsme přitom nechápali pouze jako technologický pokrok v dnešním slova smyslu, ale jako širší kulturněhistorický proces kultivace veřejného knihovnictví a proměny způsobů práce s hudebním fondem, odbornou komunitou i samotnými čtenáři.

Jedním z výrazných příkladů byla snaha Blanky Červinkové o rozšiřování fondu hudebního oddělení v období pozdního socialismu prostřednictvím rozsáhlé sítě mezinárodních kontaktů, které systematicky budovala a udržovala. Neméně důležitým momentem bylo období porevoluční finanční stagnace, navzdory níž se v Praze roku 1991 podařilo uspořádat mezinárodní kongres IAML.

Právě zde Červinková oslovila zahraniční kolegy výzvou k solidaritě a spolupráci:

„Naše knihovny potřebují techniku, konkrétně počítače. A nejvíc ze všeho potřebujeme vidět, jak fungují moderní knihovny. Vítáme rady od každého, kdo je ochoten nám je poskytnout. Musíme se učit a musíme jednat. K tomu nám všem slouží hnací síla – a tou je svoboda.“

Příchod počítačových technologií, digitalizace, automatizace a nových způsobů práce s informacemi se stal další důležitou etapou vývoje pražského hudebního oddělení, na níž se výrazně podílela Jana Navrátilová a následně Blanka Ellederová. Tato linie inovací ostatně pokračuje dodnes — v otázkách streamovacích služeb, digitálních databází, elektronických notových zdrojů i současných debat o možnostech využití umělé inteligence v knihovnách.

Umělá inteligence se stala jedním z výrazných témat také během setkání v Salzburgu, kde zejména univerzitní knihovny představily řadu projektů zaměřených na archivní zpracování, katalogizaci a správu digitálních sbírek s využitím nástrojů AI. Diskuse ukázaly, že hudební knihovnictví dnes stojí na prahu významné technologické proměny, která zároveň otevírá otázky etiky, dlouhodobé udržitelnosti i budoucí role knihovníka jako prostředníka mezi technologií a kulturní pamětí.

Významnou součástí loňského kongresu bylo také založení projektové skupiny Best Practices for Electronic Scores Licensing in Music Libraries („Osvědčené postupy pro licencování elektronických notových záznamů v hudebních knihovnách“). Cílem této iniciativy je vytvořit prakticky využitelné metodické doporučení pro licencování elektronických notových materiálů s ohledem na právní, provozní i vzdělávací podmínky hudebních knihoven. V době rychlého rozšiřování digitálních zdrojů projekt usiluje o nalezení rovnováhy mezi dostupností materiálů, dodržováním autorských práv a spravedlivou odměnou pro tvůrce. Výstupy projektu by měly hudebním knihovnám po celém světě nabídnout větší jistotu při orientaci v licenčních rámcích digitálních dokumentů. Přestože výběr členů pracovní skupiny proběhl již koncem roku 2025, možnost zapojení do projektu zůstává otevřená. Podrobnější informace jsou dostupné zde.

Hledání nových cest — ať už v oblasti zpracování, uchovávání a zpřístupňování hudebních fondů, nebo v otázkách udržení zájmu čtenářů napříč generacemi a sociálními skupinami — zůstává jedním z klíčových úkolů současných hudebních knihoven. Těmito tématy se dlouhodobě zabývá také sekce veřejných knihoven IAML, v níž od loňského roku působím jako tajemnice. V rámci pravidelných online setkání sledujeme mimo jiné vývoj projektu e-score zaměřeného na elektronické notové databáze a diskutujeme s jeho aktivními členy o praktických zkušenostech z jednotlivých institucí. Sekce veřejných knihoven se zároveň podílela na přípravě letošního panelu věnovaného problematice získávání a rozvíjení publika, zejména z hlediska inkluzivity, mezilidských vztahů a meziinstitucionální spolupráce.

Mezinárodní sekce veřejných knihoven také tradičně uspořádá během letošního kongresu v Soluni otevřené setkání pro všechny zájemce napříč knihovnickou komunitou. Schůzka, která bude pravděpodobně probíhat hybridní formou, nabídne prostor pro sdílení zkušeností s novými přístupy v oblasti služeb, práce s fondy, digitalizace i dalších aktuálních témat. Tematický rámec zůstává otevřený a vítáni jsou všichni, kdo se zajímají o současné dění v hudebním knihovnictví. V případě zájmu nebo dotazů se neváhejte obrátit na mě (kateryna.romanovska@mlp.cz) nebo na předsedu mezinárodní sekce veřejných knihoven Marka Nielse.