Předseda ČNS IAML (tehdy Československé skupiny IAML) v letech 1981–1992 a 1993–1999, vicepresident mezinárodního výboru IAML v letech 1989–1991.
V roce 1991 se v Praze pod jeho vedením organizoval první mezinárodní kongres hudebních knihovníků na území Československa.

Julius Hůlek patří k osobnostem české hudební publicistiky a hudebního knihovnictví druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Dlouhá desetiletí působil v Hudebním oddělení Národní knihovny v Praze, zároveň se věnoval odborné publicistice a hudební kritice. Jeho práce spojovala muzikologii, knihovnictví a zájem o širší kulturně-historické souvislosti.

Narodil se 6. března 1947 v Hradci Králové. V sedmdesátých letech vystudoval hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Doktorský titul získal roku 1977 obhajobou práce Slovo a hudba v české barokní pastorele. Adam Václav Michna z Otradovic a Václav Karel Holan Rovenský. Tímto tématem se přihlásil k zájmu o starší českou hudební kulturu a její literární i duchovní kontext, jenž i později rozvíjel a vzešla z něj např. odborná studie provázející faksimilovou edici Loutny české Adama Václava Michny z Otradovic.

Po absolvování univerzity nastoupil do Hudebního oddělení Národní knihovny v Praze, kde působil od konce sedmdesátých let až do konce roku 2022. V letech 1989–1998 stál v jeho čele. Zabýval se hudební dokumentací, bibliografií a katalogizační činností. Podílel se na přípravě odborných soupisů a katalogů, které sloužily hudebním badatelům i knihovníkům. Mezi bibliografické práce patří spoluúčast na publikaci Výběrová bibliografie literatury o hudebním knihovnictví, hudební dokumentaci a audiovizuálních prostředcích v knihovnách 1945–1981. V rámci svého působení v Asociaci hudebních knihovníků IAML se zajímal především o rozvoj veřejného hudebního knihovnictví.

Vedle knihovnické práce se intenzivně věnoval publicistice. Psal články, recenze a studie pro odborné hudební časopisy, zejména pro Hudební rozhledy a další kulturní periodika. Jeho texty se soustřeďovaly na koncertní život, komorní hudbu, historicky poučenou interpretaci i českou hudební tradici. V posledních letech publikoval například na serveru KlasikaPlus.cz.

Vedle odborných textů připravoval i komentáře k hudebním nahrávkám. Podílel se například na průvodním textu k nahrávce sonát Johann Joachim Quantz vydané firmou Oliverius Records v roce 1995.

Zájem Julia Hůlka však značně přesahoval hudební oblast. Věnoval se také osobnosti spisovatele, výtvarníka a mystika Josef Váchala. Podílel se na interpretaci jeho díla a napsal například doslov Návrat Josefa Váchala k vydání Krvavého románu. Ve studiích i veřejných vystoupeních oceňoval Váchalův osobitý „amateurismus“ a nezávislou kulturní tvorbu. Stál u zrodu tzv „Řimsologie“ a Protialkoholní společnosti doktora Řimsy, a v jejím duchu sepsal více textů, vyznačujících se intelektuálním humorem.

Julius Hůlek zemřel dne 23. března 2026. V odborném prostředí zůstává připomínán jako respektovaný muzikolog, znalec hudebních pramenů a kultivovaný hudební publicista, který po desetiletí spoluutvářel českou hudební a knihovnickou kulturu.

lš